Z dnešních zpráv o novém názorovém "obratu" (či radikálním ústupku) ministra školství ohledně možnosti zavedení školného na vysokých školách není zcela zřejmé, co přesně bude znamenat ono zpřísnění podmínek studia na druhé vysoké škole. Z toho, jak o tomto bodě zpravodajské servery píší, pouze vyplývá, že se zvýší poplatek za další studium. Z ministrovy dikce není ale také vyloučené, že součástí nového návrhu bude zpoplatnění jakéhokoli, i souběžného studia na druhé vysoké škole. Přitom zavedení školného za "první" vysokoškolské studium se MŠMT již evidentně vzdalo (nadále drží jen myšlenku "zápisného", což je jen trapné a pro studenty demotivující slovíčkaření). To celé dohromady by ale bylo patrně ještě horší, než pouhé ponechání stávajícího stavu.
Další studium, za které se dnes poplatek platí, je podle § 58 odst. 4 zákona o vysokých školách studium následující po nějakém předchozím studiu s výjimkou navazujícího magisterského studia následujícího po bakalářském studiu. Typicky může jít o ty studenty, kteří se rozhodnou pro nové vysokoškolské studium po té, kdy jiný (často věcně nesouvisející) studijní program již dokončili. Tito studenti platí onu částku cca 2500 Kč (základ pro stanovení poplatků spojených se studiem, který určuje MŠMT). Nejde tedy bez dalšího o studenty, kteří by na dvou vysokých školách studovali souběžně (přitom mám jistou obavu, že na souběžné studenty dnešní vyjádření především směřují).
"Doppelstudenti", kteří studují zároveň na dvou (či více) fakultách neplatí v současnosti nic, pokud ani na jedné škole nepřekročí standardní dobu studia. Na rozdíl od studujících pouze na jedné fakultě, kteří dnes mohou zdarma překročit standardní dobu studia o jeden rok, je ale v jejich případě zpoplatněno již jakékoli překročení této standardní doby. Výše poplatku je přitom již citelně vyšší (například přibližně 10 000 Kč za semestr na pražských právech). Uvedené se přitom týká těch studentů, kteří obě studia úspěšně dokončí.
Studenti studující souběžně vícero studijních programů jsou v oblasti poplatků tak již dnes oproti "jednoduchým" studentům mírně znevýhodněni. Lze asi těžko zpochybnit, že se vesměs jedná o nadprůměrné studenty, kterým stávající studijní programy a způsob a úroveň výuky na českých vysokých školách nestačí a snaží se kvalitu této nabídky vzdělání svým způsobem dohonit kvantitou.
Pokud by měl dnešní ústupek ministerstva školství akademické ulici spočívat též v tom, že by se zpoplatnilo i jakékoli druhé (a každé další) souběžné studium, jednalo by se o typický výstup v podobě suboptimálního Nashova ekvilibria. Na jedné straně by nebylo zavedeno školné jako takové, a nebyly by tedy vytvořeny základy pro to začít zvyšovat úroveň veřejných vysokých škol. Na druhé straně by ale byla výrazně zatížena snaha zvýšit úroveň svého vzdělání souběžným studiem na další fakultě (jako kdyby se oproti studiu v jediném studijním programu jednalo o cosi škodlivého). Jinými slovy, zatímco nějaké pozdvihnutí vysokých škol se konat nebude, výrazněji poklesne počet na dvou či více fakultách slušně vzdělaných absolventů. Jediným "pozitivem" bude asi adekvátní navýšení celkového počtu studentů vysokých škol. Toto navýšení však bohužel nijak ke kvalitě vysokého školství nepřispěje - naopak - , neboť na (druhá a další) místa dnešních doppelstudentů nastoupí mezní uchazeči o studium, kteří doposud nebyli s ohledem na své výsledky a počet míst na vysokých školách přijímáni, průměrná úroveň studentů spíše poklesne. Situace by byla docela odlišná, pokud by bylo školné zavedeno plošně. Mimo to, že by snad časem studium na jediné fakultě (alespoň na významnějších českých univerzitách) mělo potenciál nabídnout to, co řada studentů dnes hledá v souběžném studiu, lze předpokládat, že by byl v rozhodující míře vytvořen systém získávání finančních prostředků na úhradu takového studia (jak byly tyto případy řešeny v návrhu tzv. odloženého školného, nevím).
Žádné komentáře:
Okomentovat