Lucemburský nomen omen

Listopadový host JinéhoPráva Milan Brouček upozornil ve svém prvním postu na děsné rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci cenové diskriminace v oblasti životního pojištění. Libor Dušek pak komnetářích odkázal na bod 68 stanoviska generálního advokáta, kde se mimo jiné říká:

"Purely financial considerations, such as the danger of an increase in premiums for a proportion of the insured persons or even for all of the insured persons, do not in any event constitute a material reason which would make discrimination on grounds of sex permissible."

Generální advokát následně uzavírá doporučením Soudnímu dvoru, aby konstatoval, že čl. 5 odst. 2 směrnice 2004/113 je neplatný (Soudní dvůr neplatnost daného ustanovení skutečně konstatoval, není mi však z textu rozsudku úplně jasné, na základě jaké argumentace - že by byla zhuštěna toliko do bodu 32?).

Že používání kritérií spravedlnosti odlišných od efektivnosti (v podobě Paretovské efektivnosti) povede ke snižování (alespoň něčího) blahobytu je poměrně zřejmé. Patrně nejvíce se tomuto problému věnovali Kaplow a Shavell, a to jak v řadě článků (např. zde), tak především pak v knize Fairness versus Welfare (pro určité shrnutí viz též kupř. tento článek). V cit. případě je pak takovým kritériem spravedlnosti právě genderová rovnost.

Poměrně by mne zajímalo, jestli by se názor generálního advokáta  změnil, kdyby se např. časem prokázalo, že míra životního pojištění obyvatelstva v EU poklesla (např. se snížila průměrná výše pojistky, nebo se snížil počet pojistníků), a to čistě hypoteticky především mezi ženami. Jinými slovy, jestli by byl odhodlán prosazovat princip i tehdy, pokud by se v takovémto "stakeholderovském hlasování" skutečně ukázalo, že více lidí upřednostňovalo stav méně odpovídající představě o rovnosti pohlaví. Zde by nešlo již jen o to, že změna stavu je paretovským zhoršením, nebo dokonce snížením blahobytu všech. Lidé přirozeně mohou kvůli jiným hodnotám, než je blahobyt (samozřejmě ale velmi záleží na definici pojmu blahobyt, jeho odlišnosti od užitku atd.), zhoršení svého blahobytu akceptovat. V případě snížení poptávaného objemu životního pojištění by již ale byly zřetelně demonstrovány preference lidí ohledně zachování principu rovnosti na jedné a výhodného životního pojištění na druhé straně.

Zpět ovšem k názvu postu - v čem je onen nomen omen? Všimli jste si, jak se dotyčný generální advokát jmenuje?

Fiat iustitia, pereat mundus.

Aktualizováno.

Zmýlil jsem se v jedné věci - oním generálním advokátem je žena (viz). To je pro mne tak trochu nepříjemné - částečně to totiž problematizuje (tu vulgárnější) část pointy postu. Má chyba...

Neodpustím si ale ještě nedodat, že je pozoruhodné, že zatímco klasikou úsilí o rovné postavení žen byla dosud (naprosto oprávněná) snaha o to, aby ženy nedostávaly za stejnou práci jiné (nižší) ohodnocení než muži, nyní je zřejmě cíl právě opačný, tedy, aby ženy za odlišné riziko (nižší) musely platit stejné pojistné jako muži. Rovnost a nediskriminace jsou v tomto případě tudíž jen velmi zdánlivé.