Objevena elementární částice práva

Iusless jako jeden z prvních on-line informačních zdrojů má to potěšení přinést zprávu o převratném objevu, který v letošním roce učinili badatelé z Univerzity v Cambridge. Dvojice vědců, Charles G. Gezets a Abdullah Kanun, v dosud neuveřejněném článku (právě prochází recenzním řízením) nazvaném "Law's Fundamental Particle Jurisprudence: Toward Standardisation of Thermogravimetric Analysis in the Applied Quantum Normativism" na základě důkladných laboratorních experimentů (jimž se právní věda z obecně metodologického hlediska doposud, jak známo, úspěšně bránila) zjistili na velmi vysoké hladině pravděpodobnosti přítomnost elementární normativní částice v právu.

Základním přístupem výzkumu Gezetse a Kanuna byla standardní termogravimetrie různých popelů s předpokládaným normativním reziduem. Autoři přitom pracovali jak s klasickými díly právní teorie (popel tradičních děl Kelsena, Llewelyna, Radbrucha, Rosse a řady dalších; jako kontrolní vzorek pro vyloučení nevýznamných, zdánlivě pozitivních výsledků byl použit popel několika teoretických prací i obžalovacích projevů Andreje Vyšinského a popel získaný ze širokého spektra vysokoškolských právnických skript), tak i přímo s prameny práva (popel tištěných verzí i elektronických nosičů oficiálních sbírek právních předpisů z celkem 15 států a 3 nadnárodních organizací a celkově 17 sbírek judikatury, a to jak oficiálních tak i soukromých). Předmětný výzkum nebyl však omezen toliko na formální prameny práva a psané výstupy právní vědy. Autoři přistoupili v nebývalé míře též k analýze samotného "zdrojového kódu", tedy genetické informace význačných právníků, a to jak žijících, tak i zesnulých (u nichž byl sběr vzorků pro analýzu sice jednodušší technicky, složitější však administrativně). Namátkou lze zmínit např. využití vzorku záprstní kůstky někdejšího soudce a významného amerického teoretika Learned Handa, několika vousů sira Edwarda Cokea, pírka z pravého chvostku Františka Weyra či úlomku tesáku ze spodní čelisti Tomáše Sobka.

Celkové výsledky práce obou vědců vyznívají podle dostupných informací jednoznačně a dávají do budoucna naději na doposud netušené praktické využití subnormativní energie. Autoři samotní pouze pro ilustraci zmiňují například možnost nahrazení ústavních soudů a ústavodárných sborů výkonnými reaktory generujícími v požadované intenzitě modulované záření elementárních normativních částic, které by následně prozařovalo celým právním řádem, potažmo společností jako takovou. Z hlediska některých zvláště složitých právních případů (hard cases) a především pak v některých otázkách souvisejících s dnešním neustále se stupňujícím civilizačním konfliktem se pak jako perspektivní jeví dokonce i vojenské využití tzv. normativní nukleární pumy (jako zajímavost lze zmínit, že s ranými generacemi této zbraně se již dříve shodou okolností v České republice experimentovalo). 

Autoři citované studie rovněž činí v syntetické části své práce některé tentativní (nicméně ambiciózní) závěry ohledně dopadů svého objevu na dosavadní spor mezi pozitivisty a nonpozitivisty (resp. iusnaturalisty). Odhalení částicové podstaty práva, přičemž primárním zdrojem emanujícím tyto částice se zdají být právníci samotní, je podle nich konečným potvrzením (a samozřejmě prohloubením) právního pozitivismu (tomu ostatně odpovídá i použitá metodologie). Gezets a Kanun pak v tomto kontextu v souvislosti s nonpozitivismem již bez dalších pojmových zástěrek píší přímo o negativismu a konkrétně v případě iusnaturalismu dokonce hovoří o jeho odhalení coby pouhého nevábného právního nudismu (iusnaturismus). 

Dosud nebylo dosaženo obecného konsensu ohledně názvu nově objevené částice normativity. V kuloárech vědeckých pracovišť obeznámených s tímto objevem se však již v současné době - byť zatím neoficiálně - hovoří o základní juristické částici jako o "lexaurinu" (lexaurino).

Další podrobnosti připravujeme.