Havel ve Federálu, Havel na Moravském náměstí

Minulý pátek uvedlo Divadlo na tahu Havlovu jednoaktovku Audience (v obsazení Karel Beseda, Radek Bár). To by nebylo asi nic zvláštního, pokud... By nebyla tahle hra z nějakého tajuplného důvodu inscenována hned po moderované diskuzi některých prezidentských kandidátů (před kterou jsem z různých stran slýchal, abych Miloše Zemana buďto vůbec neposlouchal, nebo si raději zalil uši voskem a případně se nedivil, až se v lednu přistihnu, jak vhazuji volební lístek s jeho jménem do urny - protože Miloš měl údajně dostat nějakou zázračnou kůru zatraktivňující jej pro městského /adekvátní přívlastek si doplň/ povaleče - naštěstí mohu konstatovat, že to byl zcela planý alarm, M. Zeman se projevil zcela standardně jako ten starý útočný sprosťák, na kterého jsme byli kdysi už skoro zvyklí)... A také pokud by se inscenace nekonala pod řečnickým pultíkem v zasedacím sále v bývalém Federálním shromáždění. Musím říct, že jsem měl nesmírně katarzní pocit, že nic neilustruje ústavní vývoj posledních 40 let (aby bylo jasno: v pozitivním smyslu!) tak, jako když v jednom ze sněmovních sálů někdejšího normalizačního "parlamentu" pronáší Ferdinand Vaněk své závěrečné "Stojí to všechno za hovno." Bezprostředně předcházející docu-soap upomínající na nadcházející prezidentskou volbu se v tomto kontextu jevil jako ačkoli charakteristicky dokreslující, přesto v zásadě úsměvně nepodstatný.

(Foto Kateřina Krobová)

...

A když už Havel, tak bych se chtěl zmínit ještě o jedné aktualitě. Místopředseda NSS Šimíček (který je současně předsedou tamějšího volebního senátu) si dnes v rozhovoru pro Právo (akka novinky.cz) lehce zafilozofoval a prohlásil:

"Právo není přírodní věda, v právu 1+1 nemusí nutně znamenat 2. Vždycky je to o více interpretacích."

Nechci se přít o podstatu té (dosti nesmyslně formulované) myšlenky, od vyjádření pro noviny by bylo ostatně asi přehnané čekat něco logicky konzistentního a akurátního (navíc se jedná o další příklad tradičně zcestné snahy o ilustraci určitého přístupu ve vědách společenských za pomoci nešťastně zvoleného příměru k principům věd exaktnějších). Pouze mne při té příležitosti úplně náhodou napadla jedna pěkná pasáž ze závěrečného proslovu Hugo Pludka v Zahradní slavnosti, ve které se, vzato ad absurdum (no čekali byste to?), říká něco docela vzdáleně docela podobného:

"A dnes už není doba statických a neměnných kategorií, kdy A bylo jen A a B vždycky jen B; dnes dobře víme, že A může být často zároveň B a B zároveň A; že B může být B, ale i A a C; stejně jako C může být nejen C, ale i A, B a D; a že za jistých okolností může dokonce F být nejen O, Q, Y, ale třeba i Ř!"

Neměl by NSS snad někdy pro inscenaci Zahradní slavnosti poskytnout nějakou svou jednací místnost?