...a ještě ke školnému

Na závěr série postů na téma reformy terciárního vzdělávání se ještě pokusím předložit několik myšlenek k problematice školného. Výhrady, které jsou vůči školnému nejčastěji vznášeny, jsou totiž podle mého názoru dost často předkládány jako jednoduché, intuitivní pravdy (přičemž netřeba ztrácet čas při jejich bližším zdůvodňování, naopak se lze lépe věnovat například výrobě stupidních transparentů...), přestože lze při důkladnějším pohledu dojít ke zcela opačným závěrům. A ano, sám jsem zastáncem zavedení školného.

"Školné nijak kvalitu vzdělávání nezlepší"

Častým argumentem je, že školné neovlivní kvalitu vzdělávání. Samozřejmě tento argument lze použít pouze potud, pokud uvažujeme určitý pevný objem prostředků, které jdou a půjdou do vysokého školství, a otázkou je pouze, jaká proporce bude hrazena z veřejných zdrojů a jaká ze školného. Takový argument tedy drží pouze tehdy, když uvažujeme nahrazení a nikoli doplnění zdrojů financujících vysoké školství. Pokud je takový předpoklad opuštěn a do systému díky školnému plyne více prostředků než dosud, je asi tvrzení o nulovém vlivu těžko udržitelné.

Často se též tvrdí, že školné změní vztah mezi studentem a pedagogem/školou na "klientelistický" a školy se tak budou snažit udržet studenty jako lukrativní zdroje peněz i tehdy, když by jejich výkony pro setrvání na vysoké škole nesvědčily. Jaký je ale v ohledu na takovou motivaci vysokých škol rozdíl oproti stávajícímu systému státních příspěvků vysokým školám podle počtu studentů (pravidla pro výpočet tohoto příspěvku viz zde) mi není zcela jasné. Školy naopak budou muset o zdroje od studentů mezi sebou více soutěžit a pověst klientelismu, korupce či bídné úrovně studentů by jim v této konkurenci jistě příliš nepomohla.

Prof. Štech, prorektor UK pro rozvoj, nedávno prohlašoval (cca 23. minuta), že neexistuje žádný argument pro jakékoli pozitivní kvalitativní dopady školného na vzdělávací systém a vyzýval k předložení nějaké odborné studie v tomto směru. No, tak např. prof. A. Kemnitz z Drážďnaské techniky vytvořil tento model, na němž dokládá, že dopady na kvalitu vzdělávání budou tím vyšší, čím volnější bude diskrece ohledně stanovení výše školného v konkrétních podmínkách (model počítá s německým federálním uspořádáním a v tomto bodě uvažuje variantu, že školné stanovují zemské vlády). Zároveň však upozorňuje, že při existenci centrálně stanovených stropů (maximální školné) je třeba, aby tyto stropy nebyly příliš nízké, neboť jinak se pozitivní efekty školného na kvalitu vysokých škol vytrácí (obávám se, že maximální limity školného, o kterých se dnes v souvislosti s českou reformou mluví - cca 10 tis. Kč za semestr - by byly v tomto ohledu pro většinu českých vysokých škol skutečně zcela nedostatečně nízké).

"Školné zhorší dostupnost vysokoškolského vzdělávání pro sociálně slabší"

Platnost této námitky samozřejmě do značné míry záleží na konkrétní podobě a nastavení systému školného, systému studentských půjček atd. Ekonomové píšící o tomto tématu se ale vesměs shodují, že ve srovnání s jinými faktory (typicky kvalita a intenzita středoškolské přípravy na další vzdělání) je vliv školného na sociální strukturu studentů přijímaných na vysoké školy zcela marginální. Viz například skupina autorů zde, o problému se zmiňuje (a detailněji rozebírá i další aspekty zavádění školného s přihlédnutím k podmínkám Velké Británie) i prof. Nicholas Barr z LSE tady.

Možný důsledek, že se zavedením školného celkově sníží atraktivita terciárního vzdělávání pro uchazeče, není asi třeba rozebírat s ohledem na to, že právě omezení počtu přijímaných studentů je v současnosti záměrem MŠMT (viz - srov. hlavně bod 2 a 3.1.1). Takový efekt by se samozřejmě ale dotkl jen těch potenciálních uchazečů, kteří by i tak měli z vysokoškolského vzdělání jen nejnižší užitek. Navíc cenová elasticita poptávky po vysokoškolském vzdělání je v současnosti odhadována jako velmi nízká (např. tento materiál odhaduje pro Velkou Británii cenovou elasticitu poptávky po vyšším vzdělání mezi -0,3 a -0,1) a dopady zavedení, resp. zvyšování školného na počet uchazečů by tak patrně ani nebyly zvláště zásadní.

...

A ještě bych si dovolil dvě tématické poznámky.

Jednak lze často zaslechnout (i v odkazovaném interview s prof Štechem), že školné kvalitu nezlepší, protože na soukromých vysokých školách školné existuje a soukromé vysoké školy jsou horší než veřejné. V tomto směru se ale nebere do úvahy na jedné straně v některých případech možná (ale legální a legitimní) odlišnost motivací provozovatelů těchto vzdělávacích institucí (Tyler Cowen na to nedávno upozornil zde; i soukromé vysoké školy v ČR je možné dělit na non-profit, které mají právní formu obecně prospěšné společnosti, a for-profit). Na druhé straně je třeba vzít do úvahy to, že studenti těchto vysokých škol se v současnosti často rekrutují až z uchazečů, kteří neuspěli v zápase o státem stoprocentně dotovaná místa na veřejných vysokých školách. Jde v podstatě o crowding-out efekt veřejného školství. Tomu by se (o docela blízké problematice psal Gary Becker tady) dalo napříště jednoduše předejít tím, že výhodné studentské půjčky (resp. spoření) navrhované ve věcném záměru zákona o finanční pomoci studentům by bylo možno bez rozdílu použít na studium na veřejných i soukromých vysokých vysokých školách (stávající návrh o takové možnosti, mám ten dojem, nic neříká). Vsadil bych se, že minimálně v delším časovém horizontu by taková úprava mohla různými žebříčky vysokých škol docela zamíchat.

A konečně bych se ještě zmínil o jedné české vysoké škole, která má školné zavedeno, ale patrně nikdo by si ji nedovolil obvinit z nízké kvality. Jde o CERGE-EI, na kterém může být stanoveno roční školné až do výše 12 tis. EUR (srov. se zmíněnou maximální výší nyní navrhovaného zákonného školného...). Zároveň se ale na odkazované stránce hned v úvodu uvádí, že

"Nearly all students are awarded full tuition scholarships for the entire duration of their MA/PhD program. Students also typically receive financial support toward living costs based on their previous education (degree level) and qualifications."

Běžný student na CERGE-EI tedy nejenže nic reálně neplatí a dostane určitou další finanční podporu, ale navíc může mít pocit, že ušetřil 12 tisíc EUR... Přitom se zdá, že i takovéto virtuální školné může ke kvalitě studia (či motivaci studentů) přispět.