Rally II. - trestněprávní odpovědnost řidiče

Novinky.cz přinesly článek rozebírající případnou (trestněprávní) odpovědnost řidiče-závodníka, jehož vůz při rally způsobí nějakou škodu, či dokonce zraní či zabije jiné osoby. Novinkami.cz citovaný advokát parafrázuje soud (nejen vzhledem k možné novinářské licenci, ale i s ohledem na postavení advokáta je třeba takovou parafrázi brát zřejmě s rezervou, konkrétní rozsudek bohužel neznám), který měl v jiné obdobné věci uvést ve zprošťujícím rozsudku, že

"...závodník je na trati od toho, aby dosáhl co nejlepšího času. To, že dostane smyk a vylétne z trati je při závodech aut předpokládatelná věc. A pokud při tom závodník někoho zraní nebo zabije, tak to není jeho zodpovědnost..."

To mi přijde na jednu stranu logicky nekonzistentní a na druhou právně nepodložené.

Z hlediska prosté logiky nedává smysl, aby se v rámci dosahování co nejlepších časů počítalo se smyky, "nechtěným" opouštěním trati, popřípadě dokonce s usmrcováním okolo stojících osob. Pokud někdo totiž takto z trati "vylétne", nebo dokonce při tom někoho zabije, tak naprosto určitě nejlepšího času nedosáhne. Úsilí o co nejlepší čas v závodě nespočívá jen v co nejvíce sešlápnutém plynovém pedálu, ale jednoduše také v tom, nevybourat se. Krom toho, konstatování, že "je třeba počítat" s určitými kontingentními událostmi, které nejsou obvyklé a které mohou účel účasti v závodu (dosažení co nejlepšího času) zhatit, je nutné vztáhnout především na závodníky (popř. organizátory) samotné. Proto určitě nebude trestné např. zničení vlastního závodního vozu (případně i neúmyslné poškození auta jiného účastníka rally), popř. pro závod určené infrastruktury tratě. Co se týče jiných osob (diváků, ale i náhodných kolemjdoucích), v jejich případě již povinnost uvědomovat si a nést se závodem spojená rizika a následky tak jednoznačná není (je to samozřejmě složitější otázka a bylo by třeba hodnotit právě i míru zavinění těchto osob; obecně však na jejich odpovědnost nelze vztahovat požadavek opatrnosti nějak zásadně vyšší než je obvyklá opatrnost při pohybu v blízkosti rušné pozemní komunikace; této otázce se ale v tomto postu v zásadě nevěnuji).

Abych si vypůjčil onu notorickou frázi z Joštovy ulice - ani rally se nekonají "ve vzduchopráznu" a závodníci musejí počítat i s eventualitami, které mimo pro závod explicitně stanovená pravidla mohou ohrozit bezpečnost; jinými slovy, aby závodníci v rally jezdili jako kdyby se nemohlo nic nestandardního stát (ať již by větší podíl na zavinění takové události byl na kterékoli straně), na to již nejsou neštěstí vyskytující se při těchto závodech dostatečně výjimečná a nepředvídatelná a současně jsou příliš fatální.

Pro jistou inspiraci odkazuji na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2278/07 (případ "pudl"), které dosti jasně shrnuje hlediska, podle kterých lze jednání posoudit z hlediska trestního práva ve vztahu k jeho následku jako zaviněné. Přitom bych si ještě dovolil tvrdit, že zatímco v odkazovaném rozhodnutí se poškozená strana skutečně dopouštěla evidentního porušení zákona, v případě mrtvých na rally to zdaleka tak jednoznačné není. A také zatímco v případě zkoumaném před ÚS lze předpokládat, že obviněná žena byla ve vztahu k možným následkům svého neopatrného jednání v nejistotě, závodníci na rally již jistou představu o potenciálním riziku smyku, ale též přítomnosti osob v nezabezpečených zónách mít mohou a mají. Od závodníků v takto specializované disciplíně totiž nepochybně lze vyžadovat určitou úroveň profesionality (odborné znalosti, zkušenosti a péči), a tudíž též vyší míru informovanosti o možných rizcích. Diváci jsou naopak stranou, na níž nepříznivě dopadá informační asymetrie v ohledu na znalost rizika, resp. bezpečnostních pravidel a opatření při závodu (což mimochodem mluvčí Federace automobilového sportu Pátl několikrát nepřímo připustil).

Aby tedy bylo možné trestní odpovědnost řidiče-závodníka vyloučit, bylo by to zapotřebí dovodit ze zákonem stanovených důvodů. Pomineme-li případy, kdy závodník třeba jedná v duševní poruše, má imunitu či indemnitu, nebo možnost promlčení, nebude závodník odpovídat především tehdy, vyjdou-li najevo důvody, ze kterých lze dovodit,  že se vůbec nejednalo o trestný čin. Tak by tomu bylo např tehdy, pokud by zcela chybělo zavinění - k tomu zřejmě směřuje i výpověď řidiče v aktuálním případě, neboť ten se odkazuje na vyšší moc - nenadálý poryv větru; nedostatek zavinění by mohl být dán také v případě, že by následek způsobila v podstatě výlučně třetí osoba - např. pokud by pod kola vozu sama vběhla. Rovněž by nešlo o trestný čin, pokud by bylo jednání závodníka "kryto" určitou okolností vylučující protiprávnost. Záměřím se krátce jen na tyto okolnosti (hledisko zavinění diskutuje mnohem lépe, než bych to svedl já, výše odkazované rozhodnutí ÚS). Zřejmě nejpravděpodobnější by byla aplikace tzv. přípustného rizika (§ 31 TZ), z citovaného vyjádření advokáta na Novinkách.cz mám dojem, že právě takovou okolnost vylučující protiprávnost shledal i soud v tam zmiňované trestní věci. Toto ustanovení vyžaduje, aby byla s určitým rizikem pro trestním právem chráněné hodnoty sledována společensky prospěšná činnost, přičemž ale výsledek, k němuž taková činnost směřuje, nesmí být zcela zřejmě neadekvátní míře rizika, které s sebou nese. A to již je v zásadě empirická záležitost - vyrovnají společenské přínosy konání různých rally (lze je nalézt v něčem jiném než jen v subjektivním užitku účástníků a organizátorů?), ex post známou pravděpodobností vážené ztráty na majetku, zdraví a životech třetích osob (diváků, popř. osob zcela nezúčastněných)?