Koupili jste si už Kindla?

Slavní klasičtí ekonomové (Smith, Ricardo nebo třeba Bastiat, který sice nebyl klasický ekonom, ale patřil ke stejné generaci) velmi často vystupovali proti různým ochranářským opatřením, jako byly třeba tzv. obilné zákony. V nedávné době se celé mezinárodní společenství a velmi usilovně též EU (na svém vnitřním trhu ale i mezinárodně) snaží o odbourání překážek mezinárodního obchodu jako jsou cla, různé kvóty nebo nejrůznější jiná "netarifní opatření". Je proto např. relativně příjemné, že dovozy ze států mimo EU jsou do hodnoty 150 Eur osvobozeny od dovozního cla (není mi ovšem jasné, proč EU vybírá vůbec nějaká cla, tedy s výjimkou toho, že se jedná o jeden z výlučných zdrojů příjmů Unie, o který se nemusí dělit s členskými státy).

----

Byl jsem ale popravdě řečeno šokován, když jsem narazil na tohle oznámení na webu Celní správy.

Počínaje 4. dubnem 2011 se původní částka, do které je dovoz ze zemí mimo EU osvobozen od DPH, snižuje z původních 150 Eur (tedy stejná částka jako přetrvává u osvobození od dovozního cla) na 22 Eur. Tzn. že pokud si dnes hodláte třeba koupit z USA v nadpisu vzpomínanou čtečku Kindle (cena 139 USD + poštovné), zaplatíte před převzetím ještě 20 % DPH; půjde tedy o nějakých 600 - 700 Kč navíc, než pokud byste si stejnou věc objednávali ještě před nějakými dvěma týdny.

Je tomu tak v důsledku změny zapracované na základě směrnice Rady 2009/132/ES do českého zákona o DPH. Je třeba ale českému státu přiznat ke cti, že tuto transpozici odkládal doslova, co to šlo, a že ji navíc do zákona o DPH promítl v (téměř) nejmírnější možné variantě. Konkrétní ustanovení směrnice totiž zní takto:

Článek 23
Od daně je osvobozen dovoz zboží, jehož úhrnná hodnota nepřesahuje 10 EUR. Členské státy mohou osvobodit od daně dovoz zboží, jehož úhrnná hodnota přesahuje 10 EUR, ale nepřesahuje 22 EUR.

Členské státy však mohou z osvobození od daně podle první věty prvního pododstavce vyloučit zboží dovážené v rámci zásilkového prodeje.

A transponované ustanovení § 71 zákona o DPH zní takto:

(3) Od daně je dále osvobozen dovoz

zboží, jehož úhrnná hodnota nepřesahuje 22 EUR, s výjimkou alkoholických nápojů, parfémů, toaletní vody, tabáků a tabákových výrobků...

Nějak se mi odůvodnění tohoto snížení nepodařilo dohledat ani v důvodové zprávě k příslušné české novele ani u směrnice.

Důvod takovéto právní úpravy je ale zřejmý - v posledních letech se značně rozmohlo objednávání si přes e-shopy mimo EU, přičemž nákup byl stále velmi výhodný (u toho Kindla šlo o cenu cca 3000 Kč při objednání z USA oproti cca 4500 Kč při nákupu v obchodě v ČR). Při relativně vysokém osvobození do hodnoty zásilky 150 Eur se do tohoto "vešla" celá řada běžně objednávaného spotřebního zboží od elektroniky přes oděvy po knihy. Díky tomu zřejmě vznikl (v institucích EU) dojem, že touto cestou přichází členské státy a EU (jíž jde část daňového výnosu z DPH) o významnou sumu prostředků.

Je tomu ale skutečně tak? Problém lze rozdělit na dvě otázky: 1. zvýší se příjem veřejných rozpočtů (včetně rozpočtu EU) z DPH o částku, o kterou dosud "přicházely" protože ze zahraničí nakupované zboží bylo dováženo v takových hodnotách, že bylo od DPH osvobozeno? a 2. jaký bude dopad na blahobyt (životní úroveň) obyvatel EU?

Obě tyto otázky směřují jednak k tomu, jak se změní objem peněz vynakládaný na spotřebu, a jednak, jak se změní distribuce příjmů.

Je zřejmé, že většina zboží dosud nakupovaného zásilkově ze zahraničí patřila spíše mezi luxusní statky (sám jsem si v poslední době krom onoho Kindla z USA koupil např. speciální LED diodovou svítilnu), které se vyznačují značně vysokou elasticitou poptávky po nich. Pokud tedy nyní díky DPH (a zvýšeným transakčním nákladům) vzroste cena, poptávané fyzické množství tohoto zboží poměrně razantně klesne, tedy klesne výrazněji i dovoz takového zboží (část poptávky se navíc přesměruje k tuzemským prodejcům).

Na otázku č. 1 tedy lze odpovědět tak, že výběr DPH vzroste, ale zdaleka nikoli tak, jako by byl zachován původní objem dovozu (či obecně prodeje tohoto zboží, vyjádřeno v penězích).

Na otázku č. 2 lze odpovědět tak, že blahobyt spotřebitelů klesne a klesne výrazněji, než stoupne výhoda států a EU (tedy daňový příjem). Tomu bude tak proto, protože část spotřebitelů bude stejné zboží (se stejným užitkem) kupovat dráž (tj. nižší užitek z jednoho vyloženého třeba dolaru), další část spotřebitelů bude utrácet své peníze za jiné zboží, které pro ně ale bude představovat nižší úroveň užitku, než to, které by si jinak objednali z třeba právě amerického e-shopu, a konečně další část spotřebitelů se nebude ochotna s placením DPH smířit a bude se dané omezení snažit obejít tak, že si např. bude nechávat zboží kupovat a posílat (jako soukromý balíček, a v něm zboží pro jistotu bez původního obalu, nějak pěkně zprasené, aby se vyloučil nějaký zájem ze strany celníků) nebo dovážet příbuznými a přáteli, kteří v zahraničí žijí (na hranicích EU stačí popřípadě jaksi říci, že si to ti lidé vezou pro svou potřebu a zanedlouho ty předměty zase z EU vyvezou...). Na takovéto obcházení budou spotřebovávány dodatečné zdroje, které ale budou toliko ztrátou mrtvé váhy, ztrátou celkové efektivnosti. Spotřebitelé tedy mimo odvedení vyšší daně (příjem států a EU) budou přicházet užitek (uspokojení) a o dodatečné, neužitečně vynaložené náklady.

Zcela mimo pak ponechávám snížení odbytu na straně zahraničních dodavatelů a pouze nepoměrně menší nárůst poptávky po zboží v EU (vedle samotné elasticity je třeba zdůraznit, že určitá suma prostředků se zde prostě "ztratí" ve veřejných rozpočtech a nebude ji možno utratit na spotřebu, tj. jednoduše se zvyšují daně).

A konečně je tu aspekt - abych se vrátil k úvodu - toho, že takto vybírané DPH je spíše než daní clem. EU v této souvislosti hovoří o "narovnání daňových podmínek" prodejců v EU a mimo ni. To je však demagogický argument. Daňová povinnost za zboží zasílané ze země mimo EU již byla tamním dodavatelem splněna (z amerického e-shopu si objednáváte za stejných podmínek jako spotřebitel přímo v USA), a to nejen povinnost k případnému DPH, ale v rámci celého tamnějšího výrobního či obchodního procesu (daňové zatížení pracovní síly, příjmů právnických osob atd.). Pokud by tedy měla být EU důsledná, musela by přičíst pouze rozdíl DPH, ale nadto k ceně připočíst nějakou částku odpovídající mimo jiné právě např. nižší zahraniční dani na práci atp. (což by bylo ovšem vzhledem ke globální provázanosti trhů nemožné určit jakkoli přesně). Problém je tedy výhradně na straně výrobců a prodejců v EU, kteří jsou jednoduše zatíženi příliš vysokými daněmi a dalšími povinnostmi vůči státu (a EU), je to tedy problém konkurenceschopnosti. Proto jde o opatření ryze ochranářské, tedy jinými slovy clo (v ekonomickém, nikoli právním smyslu).

Tedy výsledek tohoto snížení hodnoty dováženého zboží osvobozeného od DPH: spíše mírný nárůst daňového výběru, výraznější snížení blahobytu a efektivnosti. A současně důkaz nejistoty, bezradnosti a snižující se konkurenceschopnosti Evropy.

Jdu hledat kontakty na staré americké kamarády.